Na počátku června nechyběl podcast Přepište dějiny na zlínském filmovém festivalu. Tématem hovoru byly „Děti a politika“. Proč se politici tak rádi fotí s dětmi? Proč vlastně vznikl Pionýr nebo proč do škol chodily na besedu Lidové milice? A jak se k tomu všemu stavěl film po roce 1948… Prostě témat bylo víc než dost.

Putování Římem s Martinem C. Putnou nás tentokrát zavede za Čechy, kteří se zde usadili nebo s Římem spojili významnou část svých životů. Začneme v bazilice San Lorenzo in Lucina, kde je pochován Josef Mysliveček a pokračovat budeme v jedné z římských trattorií nad vínem a večeří. Proč tolik Čechů vlastně v Římě neuspělo? Je lepší být druhý v Římě než první v Čechách? A který rodák z Čech je ještě dnes pochován ve Vatikánu? A jak Řím ovlivnil teologa Karla Skalického?

Přepište dějiny se 29. května vydaly do Chlumce nad Cidlinou, a protože tady mají soukromé muzeum věnované fenoménu četníků, a protože do osudu Chlumce zasáhl také příběh bratří Mašínů, bylo jasné, že tentokrát to bude krimi téma. Ostatně ani ten obraz četníka ve filmu a seriálech nechyběl.

Třetí římské setkání s Martinem C. Putnou začínáme po siestě v Palazzo Venezia. Bývalo to sídlo papežů, ale také třeba rakouského zastoupení v Římě a na studijních pobytech tu bydlel František Palacký i mnoho malířů a výtvarníků z českých zemí. Po pochodu na Řím se zde usídlil také Mussolini a z balkonu pronášel své projevy. Proč tehdy Italové věřili, že to myslí dobře a proč dnes vlastně chodíme spíše po Mussoliniho Římě než po tom antickém?

Letošní sokolský slet se neobešel ani bez veřejné nahrávky podcastu Přepište dějiny. Spolu se vzdělavatelem Sokola Michalem Burianem jsme prošli bouřlivou historií organizace, která měla být nepolitická a národní. Povedlo se jí to? A kteří dva českoslovenští prezidenti nebyli v Sokole? A kdo to byl přispívající člen?

Putování Římem s Martinem C. Putnou jsme pojali skrz některé ustálené představy, které se s věčným městem pojí. Třeba dnes často připomínaný pád Říma. Starý Řím už byl tak dekadentní, že přišli barbaři a dobyli jej. Proč pak ale jeho dějiny pokračují, proč se stal sídlem papežství a kdo všechno vlastně ten dobytý Řím dál dobýval a proč? Začínáme u Cirku Maximu a dojdeme až ke Koloseu.

Letos 17. května jsme vystoupili na zahájení Festivalu muzejních nocí 2024 na zámku v Pardubicích a logicky došlo na téma muzeí a jejich role ve společnosti od 19. po 21. století. Jakou roli hrála v budování národní identity, kdy se mění vlastenectví ze zemského na jazykové, jak se proměnila muzea za první republiky a došli jsme samozřejmě k ideologickým muzeím komunistického režimu. Jak dlouho měl svoje muzeum Julek Fučík a kam s čepicí Antonína Zápotockého?

Letošní červenec stráví Přepište dějiny v Římě. Průvodcem po místech turisticky opomíjených i těch profláknutých nám bude Martin C. Putna a na začátek nás čeká setkání s ním na Piazza Navona. Připravte si prosecco, startujeme.

Kdo vyhrál první světovou válku? A byla to samostatná válka nebo jen první kolo stejné války pokračující po dvaceti letech novou fází? Zadělal versailleský mír na Hitlera a jeho dobu? A jaké dopady měla válka na občany zemí, kterých se dotkla nebo na vojáky samotné? A proč Britové radili svým vojákům ve Francii, aby se vyhýbali vínu a ženám? A pomohlo to?

Májka, turisťák, lovečák, lečo v konzervě a řízek mezi chleby… vozili si Češi domácí kuchyni na dovolenou z nutnosti nebo protože místní jídla u Baltu či Balatonu neradi? Když mluvit o jídle za socialismu a dovolené, tak jedině s docentem Martinem Francem a nejlíp v nějaké té lidové jídelně, která přečkala do dneška. Jednu jsme našli na Smíchově. Takže… dvakrát živáň!