Podcast Přepište dějiny se v Hradci Králové 3. dubna zaměřil na dějiny místa mezi pevnostním městem a „salónem republiky“. V jeho dějinách se většinou upínáme k „zlatému věku“ architektury, ale dějiny nekončí Gočárem a Kotěrou. Dojde samozřejmě i na zdejší rodáky a osobnosti. I na jednu pozapomenutou mozaiku.

Pošta byla internetem 18. a 19. století. Síť spojující města, regiony, státy, banky, úřady, ale také občany byla váženou institucí, která ve vrcholné době měla jen u nás na 150 000 zaměstnanců. Poštovním muzeem podcast Přepište dějiny provázejí ředitel Jiří Střecha a historik Jan Kramář. První část patří poště jako takové, za týden se zaměříme na poštovní známky.

Dne 27. března se podcast Přepište dějiny ocitl znovu na západě Čech, a to v Chebu. Téma bylo samozřejmě jasné, osudy místních obyvatel v období druhé světové války, před ní, za ní a hlavně po ní. Začneme ale mnohem dříve…

Už v roce 1945 jsme odevzdali Sovětskému svazu své zásoby uranu. Proč na smlouvě trvali a dokonce ji podepisovali i politici nekomunistických stran? Jak moc výhodná smlouva pro Československo byla? A byli jsme opravdu tak zásadní pro sovětský jaderný program? V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak na skok ještě vydáme na Slovensko — mají i tamní prezidentské volby své Benešovy dekrety?

Podcast Přepište dějiny zahájil letos 6. března na Právnické fakultě Masarykovy univerzity Noc práva. Ta se koná každý rok právě v den, kdy v roce 1920 vstoupila v účinnost první československá ústava. Takže není divu, že se právě parlamentní debatě kolem nové ústavy věnovala také živě natáčená epizoda podcastu.

Loni na podzim vyšla kniha Jacquese Rupnika o Josefu Guttmannovi. Čím může být ještě dnes zajímavý komunista vyloučený ze strany v roce 1933? A jak jeho názory na Rusko souvisí s dneškem? Jacques Rupnikem se o Guttmanna zajímá už desítky let, jen najít jeho stopy v USA bylo dobrodružství.

Právě v těchto dnech uplynulo 95 let od chvíle, kdy 25. března 1929 sedm komunistických spisovatelů zveřejnilo manifest, kterým protestovali proti bolševizaci KSČ. Nebylo to ani poprvé ani naposledy, kdy spisovatelé u nás promlouvali do politiky. Jak to bylo s tím „svědomím národa“? Plná verze tohoto dílu na Gazetistu a HeroHero.

Proč je podstatné zaznamenávat příběhy minulosti? Jak s nimi pak historici pracují? V čem jsou rozhovory s pamětníky lepší než knižní memoáry? A jak se třeba právě vzpomínky s pamětníkem píšou? Tématu vztahu dějin a paměti věnuje podcast Přepište dějiny svou další brněnskou epizodu, tentokrát natočenou 14. března ve spolupráci s Institutem paměti národa.

Jan Masaryk je takový český John Fitzgerald Kennedy. Syn významného otce, nesmírně populární ve společnosti, sympaťák, jehož život skončil za dosud ne zcela vyjasněných okolností. I letos se objevila nová badatelská teorie. Proč nás syn TGM tak fascinuje a jaký byl třeba jeho politický výkon? A názor?

Přepište dějiny na počátku března zahajovaly symbolicky marathon Smetanových oper v ostravském divadle. Jak se nám na smetanovské téma dařilo přímo na jevišti Národního divadla moravskoslezského, to posuďte sami. Aneb život od malého Fricínka po národního barda Bedřicha.