Červnový speciál pokračuje tentokrát tím, jak vlastně Velkou válku vidí jiné národy a státy? Proč je pro Brity krvavější než válka druhá, proč tehdy ještě Němci nedošli do Paříže, jak se Rusům válka změnila v revoluci a co třeba taková Osmanská říše a boje na jejím území, případně tragický osud Arménů? Kdo všechno vlastně v první válce bojoval a jaké přinesly které státy oběti?

Letos uplynulo 100 let od smrti Franze Kafky a v Muzeu literatury můžete navštívit výstavu Hry Franze Kafky. Takže jsem se tam vydali a výstavou nás provedl její autor Štěpán Zbytovský. Jaký vlastně ten Kafka byl a jaké mýty se kolem něj točí?

Někdy to z hodin dějepisu může vypadat tak, že válka roku 1914 začala tím, že „nám zabili Ferdinanda“ a pak se vedla proto, aby nám Masaryk založil stát. Jenže v rakouské uniformě bojovalo násobně více Čechů, Moravanů a Slezanů než v legiích. Jaká byla jejich válka a jakou válku zažily jejich domovy v zázemí? A mohlo Rakousko válku také ukončit, když už ji začalo? Proč Karel I. nedopadl dobře se svým mírovým plánem?

Říká se, že Praha je hezčí Vídeň a Vídeň je fungující Praha. Bývalé hlavní město monarchie má k českým a moravským zemím ze světových metropolí rozhodně nejblíž, takže bylo na čase zajet se podívat mezi Čechy ve Vídni a trochu toto téma prodebatovat. Mimochodem, tušili jste, že ještě dnes je ve Vídni přes třicet českých spolků?

Červnové pátky věnujeme tentokrát bonusovému seriálu o Velké válce mezi lety 1914 - 1918. Pro začátek se zaměříme na to, jak hlavně evropské státy k válce dospěly a co ji zapříčinilo. Proč se ještě v roce 1913 mnohým zdálo, že svět je krásné místo plné pokroku a světlých zítřků a za rok bylo všechno jinak? A proč v prvních měsících války padlo víc vojáků než za její zbytek?

Tentokrát jsme si pozvali spoluautory publikace o narativech vzniku Československa v měnícím se čase a prostoru mezi lety 1918 a 1992 Jana Hálka a Borise Moskoviće. To, jak jsme si kdy připomínali nebo zamlčovali příběh vzniku samostatného státu, co jsme zdůrazňovali a co naopak potlačovali, to je opravdu dlouhý, pestrý a dodnes nedokončený příběh. Ideální chvíle podívat se, kdy pro nás byl rok 1918 završením národní revoluce, kdy jen pokračování ruské revoluce říjnové, kdy byl dnem znárodnění a kdy snad ani nebyl…

U zahájení letošních Valdštejnských slavností v Jičíně nechyběl ani podcast Přepište dějiny. Téma tentokrát spojilo slavného vojevůdce a učitele národů. Nebo proradného zrádce a utopického mystika? Nebo syfilitika a exulanta? Oba slavné muže si od 19. století ve veřejném obrazu prostě formujeme podle toho, jaká ideologie zrovna převládala. Jak se Komenský a Valdštejn objevovali ve filmu, literatuře nebo dějepisectví v moderní době? A nezbyly z nich nakonec už jenom ty kostýmy?

Série o dějinách českého vězeňství pokračuje druhým dílem specificky zaměřeným na Valdice. Takže se k nám ve zdejším kostele sv. Josefa přidal znalec valdických dějin Roman John a došlo nejen na Albrechta z Valdštejna nebo boromejku, která vedla věznici jako první ředitelka, ale také na pátera Toufara, generála Syrového, novináře Škutinu či Ivana Jirouse a mnohé další.

Opravdu klečel Karel Čapek ve svatovítské katedrále za Mnichova 1938 a modlil se za záchranu státu? Proč noviny udělaly ze Silvestra u Pátečníků skandál? A kdo vlastně napsal Bílou nemoc a proč se o ni musel Čapek přetahovat? Mýty a legendy kolem Karla Čapka probral podcast Přepište dějiny před plným kinem v Malých Svatoňovicích. Taky kde jinde, když se tu Karel Čapek narodil. A počkejte, jaké překvapení nám diváci tentokrát připravili…

Fake news, propaganda, informační operace, desinformace, témata, kterými se dnes hojně zabýváme. Takže podcast Přepište dějiny spojil síly s Kanárky v síti a nabízí crossover s Alexandrou Alvarovou a Josefem Holým a prošli jsme tím, jak jsme se propagandou a dalšími tématy vyrovnávali a potýkali ve 20. století.