Do klání o filmové ceny Oscar posíláme Bratry, tedy film o Mašínech. Pokud zdejší kinematografie v soutěži zabodovala, bolo to s filmy s výrazně historickými náměty — Obchod na korze, Ostře sledované vlaky, Kolja. Proč se historické filmy těší takové popularitě u diváků i filmařů a co jimi říkáme o dnešku? V bonusu pak doporučení na Oppenheimera a Angelu.

Edvard Beneš 15. září 1938 vyslal do Francie ministra Jaromíra Nečase s návrhem ústupků Hitlerovým nárokům. Byla to ještě diplomacie nebo už vlastizrada nebo autokratická intrika za zády všech, jak opsal historik Jan Tesař? A jaký vliv měl tento krok na Mnichovskou dohodu? A proč si ho málo připomínáme?

Parlament zděděný ještě po Sovětském svazu právě před 30 lety rozpustil ruský prezident Boris Jelcin. Co se to v roce 1993 v Moskvě dělo a kdo je padouch a kdo hrdina? A o co šlo? O pravomoce, moc a v důsledku o vzestup oligarchů ovlivňujících ruskou politiku. V bonusu pak probereme Borise Jelcina jako takového. A stejné téma tento týden také v Deníku N.

Druhé pokračování seriálu o Mnichovu 1938 se zaměří na hlavní aktéry tehdejších událostí. Především pro Edvarda Beneše byly tehdejší události koncem snu o světě, kde platí dohody, kde funguje kompromis, kde státy uhájí diplomacie a kde se dá dohodnout. Jeho protihráči jako Hitler nebo Henlein nebo spoluhráči v Británii a Francii ale hráli už jinou hru s jinou strategií.

Jsou svátky, které se dřív slavily povinně a dnes z veřejného prostoru zmizely. Pěkným příkladem je Slovenské národní povstání — zatímco Češi a Moravané jeho výročí nijak neprožívají, na Slovensku se pravidelně stává dokonce předvolebním tématem, asi jako u nás dekrety. Proč tomu tak je? V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak projdeme základní momenty povstání.

Kde vlastně začíná Mnichovská krize roku 1938? Karlovarskými požadavky? Anšlusem Rakouskem? Nástupem Hitlera k moci? Nebo už versailleským mírem? Stěžejním pojmem krize léta roku 1938 byly hranice. A tak od nich začneme seriál, ve kterém se během září podíváme na různé aspekty Mnichova.

Uplatňování kolektivní viny a dehumanizace celých skupin obyvatel. Ne, to nemluvíme o druhé republice, třetí říši, protektorátu nebo antisemitismu politických procesů 50. let. Mluvíme o dnešku. Tak se pojďme kouknout, jak to většinou končilo. V bonusu se pak vracíme k několika výrokům z horka, které v poslední době vtáhly historii do veřejného prostoru. Třeba, kdo byl český Prigožin?

Podcast Přepište dějiny se letos zúčastnil také Pride pride, kde 9. srpna vystoupil s tématem Přepište manželství. Kdo tady vlastně komu co přepisuje? Co je to tradiční manželství a kdo s tímto pojmem jak zachází? A co s tím má společného hovězí nebo kuřecí? A není nakonec manželství spíše skořápka, kterou v každé době nějak naplňujeme a trvat na nějaké staleté tradici je spíš na vodě? Samé otázky.

Poslední prázdninový týden posedí Přepište dějiny u kamenného stolku v zámeckém parku ve Vrchotových Janovicích, u něhož Karl Kraus napsal své stěžejní dílo Poslední dnové lidstva. Krausův vztah k Sidonii Nádherné a její k němu byl stejně vášnivý a zásadní jako spletitý, a tak není divu, že na něj také dojde. A jaký měl Kraus vztah k Československu? A co si o něm myslel třeba Ferdinand Peroutka?

V pondělí jsme všem našim posluchačům nabídli záznam debaty z prostor ministerstva dopravy, tedy někdejšího ÚV KSČ. Pro předplatitele tady ještě jako ohlédnutí máme reportáž našeho sound designéra Tomáše Černého, který to vzal od dobového transportéru až do Husákova krytu. Na závěr nechybí ani malý rozhovor s dnešním domácím pánem.