Lednový podcastový crossover mezi Hodinou dějepichu a Přepište dějiny nemohl mít jiné téma než prezidenty. Musí být prezident sexy? A proč TGM opustil ve 82 letech svoji milenku? Proč Beneš donutil svoji ženu, aby si změnila jméno? A jak vypadal sexuální život Gottwaldových? Více než hodina a půl zábavy a informací, které původně měly zůstat pod pokličkou. Záznam večera v pražském Rock Café nabízíme nejen jako podcast, ale také ve video verzi. 

Mírové hnutí, mírové úsilí, boj za mír, mírové přátelství, písně míru… Ne, to není aktuální kampaň Andreje Babiše na Hrad, ale pojmy z normalizace, k níž zaklínání se mírem patřilo skoro dennodenně. Už tehdy platilo, že kdo se zaklíná neustále mírem, straší vlastně válkou, a kdo straší, dělá to proto, aby se mu nekladl odpor. Prostě starý dobrý politicky zneužitý mír je tu zase s námi. A tak jsem se na něj podívali v bonusovém dílu mimo běžný rytmus podcastu Přepište dějiny. Protože někdy se některé věci prostě říct musí. 

Potřetí jsme se vrátili ke starým LP deskám s nahrávkami z let dávno i ne tak dávno minulých a tentokrát jsme sáhli po dvojalbu věnovaném listopadu 1989 na Slovensku. Sametová, tedy něžná revoluce byla na Slovensku přece jen jiná než v Čechách a přinášela nejen jiné hlasy, ale i témata. 

Použité zvuky: Nežná revolúcia/ Dokumenty, ktoré hovoria. Vydalo VPN ve spolupráci s Československou televizí v Bratislavě a Československým rozhlasem na Slovensku, OPUS, státní podnik, 1990, Mono 9018 2240 — 41.

Před sto lety spáchal anarchokomunista Josef Šoupal atentát na ministra financí Aloise Rašína. O století později nám z celé dráhy tohoto politika zbývá právě jen tragický konec. Jaký ale byl a proč tak rozlítil tehdejší společnost, že útok na něj nebyl vlastně překvapením. A jak se dále odvíjely osudy jeho rodiny? Téma Rašín samozřejmě nechybí ani v Deníku N.

Topolánek? Joch? Jermanová? Nebo snad Zahradníková? Ke komu poputuje knížka za ten nej výrok šermující dějinami za poslední rok? A protože je před námi první kolo prezidentské volby, v bonusu na Gazetistu jsme se tentokrát pořádně podívali na volby na Hrad v minulosti. A nebylo to zrovna pěkné pokoukání. Stejné téma pak na vás tento týden čeká také v Deníku N. 

Na počátku loňského prosince uvedlo duo Stehlík-Groman spolu s historikem Martinem Sekerou konferenci o národnostních menšinových literaturách v pražském Národním muzeu. A tak, pokud máte hodinku, můžete se přenést do sálu někdejšího Federálního shromáždění a poslechnout si záznam hovoru o tom, jakými peripetiemi procházely menšinové národnostní literatury v Čechách a Moravě v 19. a 20. století. A kdo je tu vlastně menšina? 

 Varování: Tentokrát přinášíme záznam ze sálu, nikoli klasickou nahrávku, na jakou jste zvyklí. Ale obsah snad zvítězí nad formou. 

Konec ekonomické transformace, nový předseda sociální demokracie, oslabený prezident, aféra bývalého agenta StB, vysoká inflace, debata o rozšíření NATO, ozbrojený střet v Rusku. I takový byl první rok samostatné České republiky. V bonusu pak odpovědi na vaše otázky, třeba o novém pohádkovém Krakonošovi. A jako každou středu také v Deníku N.

Před koncem roku je tu pro vás speciál na téma smíchu v dějinách. Sešli jsme se u jednoho stolu s Terezou Matějčkovou, Jakubem Končelíkem, Albertem Kubištou a Martinem Sekerou, abychom probrali humor a smích v dějinách. Jsou a mohou být dějiny k smíchu? A kdy jsme smích ukradli bohům? Dostane se jak na dějiny nejstarší, filosofii i 20. století.  

Druhé setkání nad starými gramodeskami patří dvojalbu vzpomínek na odboj, SNP a pražské povstání roku 1945. Vyšlo v roce 1975 ke třicátému výročí osvobození, samozřejmě s náležitým ideologickým nátiskem. A tak je zřejmé, že o přepisování dějin tu zase nebude nouze. 

Dostali jsme od posluchače balík starých gramodesek. A tak si na Vánoce nějakou vložíme na gramofon a uvidíme, co z toho bude. První posezení je nad deskou dělnických písní z 20. a 30. let. Vyšla v roce 1961, a pak ještě několikrát. Tak schválně, jak moc se na ní přepisují dějiny první republiky.