Posledních deset let Krieglova života vydalo i v již vydané knize Martina Gromana na pořádnou porci stránek. Takže jsme se rozhodli Krieglovým pozdním letům věnovat speciální díl. Dozvíte se, jak to měl s Chartou, s donašeči StB, s komunismem po vyloučení ze strany nebo třeba s pohřbem. V bonusové verzi na Gazetisto a HeroHero pak navíc z archivu Martina Gromana zazní unikátní nahrávky telefonních hovorů mezi disidentem Františkem Krieglem v Praze a exulantem Františkem Janouchem ve Stockholmu. A další díl na téma Kriegel už nebude, slibujeme. 

Třetí díl seriálu o prezidentech republiky nás zavede do druhé republiky, protektorátu i Slovenského státu. Jakou strategii měl pro své prezidentství Emil Hácha a jakou prezident Slovenského státu Tiso? Kdy mohl a snad i měl Hácha z funkce odejít a jak se pak s nimi vyrovnala poválečná republika? 

3. 3. 1903 zemřel „vůdce národa“ František Ladislav Rieger. Přitom v dnešní české politice už jeho odkaz přítomen není. Nebo ano? A stačí, že jeho busta stojí ve vestibulu poslanecké sněmovny? V bonusové části zůstaneme u tématu národa také, ale jinak. Podíváme se na slovanské kořeny naší společnosti v podání Soni Pekové. Riegra pak samozřejmě najdete také v DeníkuN v dalším dílu našeho seriálu. 

Druhý československý prezident to měl asi nejpestřejší. Prezidentem byl natřikrát - nástupce Masaryka, prezident v exilu, prezident vítěz nad nacismem a prezident otevírající dveře Stalinovi do Evropy. Na Hradě seděl dohromady šest let a přitom ovlivnil zemi jako málokterý z prezidentů. Prezident rozepnutý mezi Mnichov a Únor. Edvard Beneš. 

Použité zvuky: Tomáš Garrigue Masaryk - 1.prezident Československa na Vánoce 1934 se zvukem unikát!!! (YouTube, 19. 2. 2013), Edvard Beneš, prezident těžkých chvil Československa. Obnovu státu zaplatil svým zdravím (ČRo Plus, 18. 12. 2020), Emil Hácha. Prezident, který se do úřadu netěšil (ČRo Plus, 2. 9. 2021), Klement Gottwald - Projev 25. 2. 1948 (YouTube, 8. 12. 2011), Ježíšek zestárl, narostly mu vousy a je z něj Děda Mráz - Antonín Zápotocký, Vánoce 1952 (YouTube, 27. 12. 2013), Antonín Novotný, nejhezčí prezident (YouTube, 8. 1. 2010), Projev prezidenta Ludvíka Svobody k činu Jana Palacha 20. 1. 1969 (YouTube, 1. 3. 2013), Archiv ČT24 Sjezdy komunistů (ČT, 2013), Václav Havel: Novoroční projev 1990 (YouTube, 23. 12. 2011), Novoroční projev prezidenta republiky Václava Klause 2013, amnestie (YouTube, 11. 1. 2013), Vánoční poselství prezidenta republiky Miloše Zemana 2022 (YouTube, 26. 12. 2022). 

Česká republika má nového prezidenta, což je pro Přepište dějiny ideální chvíle na malý seriál o všech jeho předchůdcích. U každého nás bude zajímat jen a jen prezidentské období a jeho zásadní momenty. I tak je jisté, že o bizáry i velké chvíle tu nouze nebude. Začínáme, jak jinak, prvním z prezidentů, zakladatelem státu Tomášem G. Masarykem. 

Použité zvuky: Tomáš Garrigue Masaryk - 1.prezident Československa na Vánoce 1934 se zvukem unikát!!! (YouTube, 19. 2. 2013), Edvard Beneš, prezident těžkých chvil Československa. Obnovu státu zaplatil svým zdravím (ČRo Plus, 18. 12. 2020), Emil Hácha. Prezident, který se do úřadu netěšil (ČRo Plus, 2. 9. 2021), Klement Gottwald - Projev 25. 2. 1948 (YouTube, 8. 12. 2011), Ježíšek zestárl, narostly mu vousy a je z něj Děda Mráz - Antonín Zápotocký, Vánoce 1952 (YouTube, 27. 12. 2013), Antonín Novotný, nejhezčí prezident (YouTube, 8. 1. 2010), Projev prezidenta Ludvíka Svobody k činu Jana Palacha 20. 1. 1969 (YouTube, 1. 3. 2013), Archiv ČT24 Sjezdy komunistů (ČT, 2013), Václav Havel: Novoroční projev 1990 (YouTube, 23. 12. 2011), Novoroční projev prezidenta republiky Václava Klause 2013, amnestie (YouTube, 11. 1. 2013), Vánoční poselství prezidenta republiky Miloše Zemana 2022 (YouTube, 26. 12. 2022). 

A taky Gottwalda. Začátek března roku 1953 přinesl v rychlém sledu dvě nečekaná úmrtí dvou diktátorů. Jak to tehdejší společnost prožívala? A jak se v Kremlu následovníci rvali o vedení? A je už tady někdy začátek konce stalinismu? V bonusu se pak podíváme blíže na to, jak o těchto událostech psalo Rudé právo a kdo všechno nad rakví básnil. S téma dvou velkých pohřbů také tento týden v Deníku N.

Letos v sobotu 25. února se v pražském klubu Rock Café odehrál večer Deníku N a podcastu Přepište dějiny. Ján Simkanič s historičkou umění Milenou Bartlovou, Michalem Stehlíkem a Martinem Gromanem hovořili o roli vzdělanců v událostech starých 75 let. Jak moc mohla inteligence za nástup komunismu a jak moc ho sama odskákala? A co všechno v tom hrálo roli? 

Existuje asi jen málo emotivnějších příběhů, než je příběh pražského ďáblického hřbitova, který se v posledních týdnech znovu objevil ve veřejném prostoru. A tak není od věci si říct, jaké naděje v tomto ohledu jsou realistické a jaké jsou nejspíš mimo. Sice se halasně volá „přece je tam nenecháme“, ale dál než za to zvolání to zatím nejde. V bonusu tentokrát přehlídka aktuální tvorby Milana Rokytky, Ivo Budila nebo Jindřicha Rajchla a dalších znalců moderní historie. 

Jako tečku za únorovým speciálem jsme pro předplatitele na Gazetistu a HeroHero zalovili ještě jednou ve starých deskách a poslechli si dvojalbum z roku 1978 ke 30 letům od února 1948 a vzniku Lidových milic. Jiřina Švorcová a Josef Větrovec oslavují Klementa Gottwalda, zní dobové nahrávky i pochody, staří milicionáři vzpomínají v pečlivě připravených vystoupeních. Mazec. Není divu, že ta deska byla nehraná. 

Použité zvuky: Dvojalbum LP k 30. výročí vzniku LM: Nejen se zbraní v ruce. K 30. výročí vzniku Lidových milicí. Scénář a sestava doc. dr. Jaroslav Žižka CSc. Použitá hudba A. Mikulka, Alois Palouček, Jan Seidl a Emil František Burian. Zvuková režie ing. Ladislav Kuss a Josef Zeman. Technická spolupráce Miroslav Láb. Režie a realizace desky Ivan Pánek. Průvodní slovo čte Jiřina Švorcová. Čte a recituje Josef Větrovec. Hovoří a vzpomínají Karel Šimon, Ladislav Tichý, Josef Kalousek, Josef Znamenáček a Josef Žarouž, gen. Jan Janulík, František Tesař a Emil Mertl. Natočeno 1977 (realizace Klub elektroakustiky Svazarmu Praha). Vydal Supraphon v roce 1978 (4 LP; Su 0 18 2209 a násl.).

Kdo vlastně vyhrál v únoru 1948? Jistě komunisté. Ale všichni? A kteří vlastně? A přinesl únor svým vítězům štěstí? Vždyť desítky z těch, kteří v únoru 1948 slavili vítězství, sami skončili ve vězení, před soudem a dokonce na popravišti. Přinesl únor 1948 svým tvůrcům štěstí? V bonusu pak probereme také skutečné vítěze a dojde i na jedno docela jiné výročí.